Pro kontinent pampas a gauchos byl letošní podzim ve znamení pozoruhodných politických změn. Moralesův debut v Guatemale, příklon k politickému středu v Kolumbii nebo Macriovo vítězství v Argentině, to vše jsou události potvrzující neutichající politickou přeměnu jihoamerického kontinentu. Zemí, která si toho v posledních měsících pro světové tranzitology připravila nejvíce, však byla Venezuela.
K obratu došlo minulou neděli, když v řádných parlamentních volbách porazila opoziční Mesa de la Unidad Democrática (Kulatý stůl demokratické unie, MUD) dosud dominantní Partido Socialista Unido de Venezuela (Sjednocená socialistická strana Venezuely, PSUV). A to zcela suverénně. Přes 56% voličů bylo přesně tolik, kolik MUD potřebovala k dosažení dvoutřetinové parlamentní většiny. Chavismus poprvé po 17 letech v defenzivě. Síla voličského hlasu dnes demokratickou cestou porazila antidemokratickou vládu, radoval se Julio Borges, lídr strany Primera Justicia. Vyloučená opoziční poslankyně Maria Machada provolávala slávu statečnému lidu. Lilian Tintori, manželka politického vězně Leopolda Lopéze, volala po míru a usmíření. A prezident Maduro uznal porážku se slovy zvítězila demokracie a Ústava. (youtube) Co víc si přát?
Buduj armádu, posílíš mír
Cesty k demokracii však bývají trnité, plné slepých uliček a pastí, v případě Venezuely lépe nášlapných min. Nicolás Maduro sice uznal, že zvítězila demokracie a Ústava, ne však Venezuela a už vůbec ne kontrarevoluce, jak opozici pravidelně označuje. „Došlo k chybě, byla to volba proti nám samým“ nebo „je to rebelie mas, nic si nenalhávejme,“ začalo se ozývat z prezidentského paláce. Své odpůrce záhy ujistil, že nepodepíše jediný zákon amnestující politické vězně.
V sobotu na každoroční vojenské přehlídce ocenil kvality vezenuelské armády a povolal zpět do kasáren bývalé důstojníky, kteří získali posty v exekutivě, kde mají participovat na všudypřítomné korupci. Kdysi řidič autobusu a Chávezův pěšec Nicolás Maduro tak usiluje o posílení armády, která má zajistit udržení míru v zemi a zapojit se do boje proti drogové kriminalitě na kolumbijských hranicích. Vojáci se mají podle něj připravit na obranu vlasti, protože i za cenu vlastních životů nesmí dopustit, aby kontrarevolucionáři jejich vlast zničili nebo narušili společnou cestu k socialismu.
Zdroj: time.com
Potenciálně velikým kamenem úrazu sanace vezenuelské politiky se může stát přechodné období mezi volbou nových zákonodárců 6. prosince a jejich zasednutím do parlamentních lavic 5. ledna. Přechodné období totiž chávistické Asemblea Nacional (Národní shromáždění) umožňuje spustit všechny dostupné kotvy a připravit veškeré možné překážky k tomu, aby byla Madurem symbolizovaná revoluce potlačena.
Zpětný chod, docela vlevo
Diosdado Cabello, předseda parlamentu a druhý muž režimu, avizoval na úterní schůzi dosluhujících legislativců první z těchto opatření. Má jím být zřízení tzv. Parlamento Nacional Comunal (Národní komunální parlament), orgánu stojícího vedle třech mocí ve státě (zákonodárné, výkonné a soudní), který mají tvořit delegáti comunas populares (doslova lidových komun). Ze zákona o komunách plyne, že Parlamento má být nejvyšším (normotvorným) orgánem tzv. poder popular (moci lidu), systému delegátů se základem v obecní samosprávě. Ta má nově tvořit podhoubí legislativní činnosti na národní úrovni. To se nelíbí MUD, jejíž šéf, Jesús Torrealba, to označil za nerespektování vůle suveréna a pokus o zbavení Národního shromáždění jeho významu.
Chavismus tak využívá nástroje, který si dříve připravil pro případ prohry v parlamentních volbách v roce 2010. Cabellův krok v sobě kombinuje dvě struny, na které vláda nyní hraje: Maduro jako ten opravdový lidový politik a Maduro jako politik s úctou k právu. Zatímco Národní shromáždění je ovládnuto korporativistickými nacifašisty podporovanými CIA, prezident vrátí moc zpět těm, komu patří, lidu Simona Bolívara.
Potenciální riziko pro čekající opozici představuje i mimořádné zasedání Národního shromáždění příští úterý a středu. Odhlasovat může dosluhující zákonodárný sbor leccos. Třeba prezidenta zmocnit k vydávání dekretů se silou zákona na po dobu až jednoho roku (čl. 236 odst. 8 Ústavy). Nebo jmenovat nové chávistické plénum Nejvyššího soudu spravedlnosti s funkčním obdobím dvanácti let (čl. 264 a 265 Ústavy). Aby MUD složení nejvyšší soudní instance proměnila, bude potřebovat dvoutřetinovou většinu poslanců v 167 členné komoře, tedy každého ze svých 112 diputados. Hranu, na které se teď Henrique Capriles, stejně jako osud celé venezuelské demokracie, pohybuje, proto někteří zahraniční komentátoři označují za žiletkově tenkou (rasor-thin).
Zatímco Leopoldo Lopéz, uvězněný mluvčí loňských demonstrací, si může v přísně střežené vojenské věznici v Ramo Verde leda tak kreslit do oficiálních novin režimu Correo del Orinoco, soudkyně, která ho poslala za mříže, získala ve čtvrtek jednu z nejvyšších soudních funkcí v zemi. Ať je z obou venezuelských politických pólů demokratičtější kterýkoli, je jasné, že země má co dělat se soustavným porušováním lidských práv a že uzdy státní moci platí za velmi povolené. Navzdory změny slibujícímu volebnímu výsledku to vypadá, že fundamentální proměna Venezuelu jen tak nepotká.
Tento text byl publikován 18.12.2015 na a2larm.cz
http://a2larm.cz/2015/12/tenky-led-v-tropicke-venezuele/